Prosinec 2014

Gavin Dunne, znáte ho?

19. prosince 2014 v 23:06 | Kiwi |  Hudba
Gavin Dunne je nadaný hudebník. Sám si píše texty a zpívá je. Sám si skládá hudbu a nahrává ji a veškeré finální úpravy dělá také sám. Zpívá o všemožných tématech, hlavně ale tvoří filmovou a herní hudbu. Tohle všechno dělá jako jediná osoba pod "přezdívkou" Miracle of Sound. Prostě tvorba jednoho velmi taletovaného a šikovného nadšence na profesionální úrovni. Má na kontě například i soundtrack k Wastelands 2 nebo spolupracuje s tvůrci Mass Effectu. Takže žádná pouze lokální záležitost. Přes tohle všechno jsem o něm ale na internetu nenašla ani písmenko česky. Nebýt šťastné náhody, sama bych o něm možná do teď nevěděla. Vám se to ale stát nemůže, protože vám ho teď představím. :)

Advent dýchl i na mě

9. prosince 2014 v 18:28 | Kiwi Zelená |  Z terénu
Už máme napečeno! Den je hned mnohem víc sluníčkový, když se po bytě line vůně perníčků. Zkoušela jsem letos jinačí recept než obvykle děláme, a pekla je úplně sama. Naše nová horkovzdušná trouba byla velmi vítaným pomocníkem. Den na to se přidaly i zázvorky, které jsou mimochodem...mmm, jsou báječné! Nikdy by mě to nenapadlo, kdyby s tím matička nepřišla. :) Můžu se po nich utlouct. Stačí si pak uvařit čaj, zapálit svíčku a najednou je tady ta předvánoční atmosféra. Jedna adventní neděle minula, aniž bych to vzala na vědomí, ale tu druhou nehodlám promarnit. Je přece čas klidu a míru a já pro samé stresy zapomněla zpomalit. Když jsem dnes četla článek na Gurmánce o jedlých dárcích, navnadila jsem se tak, že už se nemůžu dočkat, až mým blízkým něco utvořím. Začalo mě to v kuchyni docela dost bavit, když teď mám tolik času navíc, táhne mě to tam.

Samozřejmě, že jsem si všimla, že punčová sezóna začala už v listopadu a že rozsvícený stromeček nám na náměstí taky nějaký ten pátek stojí. Ale víte co? Procházet si stánky a popíjet punč není ono, když vám u toho aspoň trochu nemrzne. Nejlepší je to, až nasněží. Rozhodně by mě to nebavilo v listopadu, čeho je moc, toho je příliš. Do Štědrého dne by se mi stromeček okoukal. Proto se doma taky staví až ten den ráno, aby si zanechal svoje kouzlo. Je to vlastně podobné jako se smaženým kaprem a bramborovým salátem- nikdo vám neříká, že ho nesmíte jíst jindy jak na Vánoce, ale za mě můžu říct, že by mi nechutnal, nebylo by to ono. Každoročně děláme taky rybí polévku z hlavy, která je opravdu báječná. S opečenými houstičkami je pro mě téměř synonymem Štedrého dne. ;) Slyšela jsem, že někteří šmakují na štědrovečerní tabuli řízek nebo třeba vinnou klobásu. Chápu, že kapr každému nechutná, nikdo vás přece nenutí jíst ho, je to vlastně jenom detail tradice. Doslova, každému podle chuti. Ale víte co? Pochlubte se, jak to máte vy, jsem zvědavá. :)

Četla jsem pár článků, třeba od blogera Destinaetus, kde se píše o vlivu Ameriky a Santa Clause na naše Vánoce. Jsem jedna z těch, kteří proti tomu ostře vystupují. Vrcholný "zážitek" byl, když k nám přijel Santa. Musím to samozřejmě rozšířit. Náš byt je docela vysoko a má parádní rozhled na město. Je odtamtud také vidět na prodejnu Lidlu, které je hned naproti. A jednoho šedivého dne, jako každého jiného, se na parkovišti před Lidlem objevil veliký červený kamión od Coca Coly. Sešla se kolem něj spousta lidí a jakmile se setmělo, show začala. Nic jiného to nebylo, než nějaká šílená šaškárna, v provizorním divadýlku poskakovali panáci v Santa oblečcích a pokřikovali tak, že nám ani nejlepší utěsnění oken nestačilo. Víc než to, co tam předváděli, mě děsilo to, kolik lidí tma přišlo a bylo nadšených. To jsme vážně tak klesli? Až tak hluboko? Mám na ten červeno- bílý oblek alergii. Mám alergii na všechny ty americké "úžasnosti". Jestli se mnou chcete hodit rozumnou řeč, nechoďte na mě s tímhle. A námitku, že každý má svobodu věřit si v co chce, neberu. Tohle je přes čáru. Tady jsme v naší zemi, v srdci Evropy. Tohle ať si dělají u sebe doma, krucipísek.

Nechtěla jsem se ale rozčilovat. Chtěla jsem říct, že Vánoce jsou tady. Záleží na nás, jestli si z toho uděláme komerční ptákovinu a budeme dál lítat a stresovat se, nebo jestli se zastavíme, uvolníme, najdeme si čas pro naše blízké a pro krásné chvíle s nimi. Neměli bychom zahazovat něco tak hezkého. Možná je to jenom naivní snaha spůsobená tím, že opouštím dětská léta a stále se s tím nechci smířit, ale spíš to bude chuť po něčem krásném a intenzivním, co si, mimo jiné, určitě zasloužíme.

Pokládání otázek do řad čtenářstva se stává docela často vídanou věcí. A já se musím taky zeptat.. :)
Co vy a Vánoce? Už se vás nějak výrazně dotkly?

Pokud jste tu povíceré, pravděpodobně jste si všimli, že jsem odhodila svoji pěknou klasiku a nastolila místo ní tuhle vánoční úpravu. Ano, bude tady strašit až do Vánoc. :D Výhoda "designu" v malování je ta, že ho můžete měnit podle sezóny. Jenom se nemůžu rozhodnout, jako barvu na pozadí. Klidně poraďte.

Věčná honba za něčím...

6. prosince 2014 v 22:57 | Kiwi Zelená(č) |  Koš
Mozková šťáva. Jen na vlastní nebezepečí. (edit 9. 12. 2014)

Hledám dárce dat pro můj dotazník!

4. prosince 2014 v 22:06 | Kiwi Z. |  Nástěnka
Začíná se mi krátit údobí, které mám vymezené pro zpracování mé seminární práce a proto se začínám tak trochu probouzet. Zbývá měsíc a já si terpve nedávno tak nějak ujasnila, o čem vlastně psát. Napsala jsem si "pár" zkušebních řádků a zjistila, že je neskutečně těžké takhle psát. Odborně a zároveň srozumitelně a stylisticky správně. Rozhodně mám v plánu dát sem na blog pár ukázek, abych zjistila, jestli je tohle téma vážně tak těžce stravitelné, nebo se mi to jenom zdá.

O čem to tedy bude. Hlavní téma, kterým to všechno zastřeším, budou metabolické děje. Hodlám si to vzít pěkně od buněčné látkové výměny až po tu naši vlastní. Tam právě otevírám široké téma stravování na základě metabolických typů. Je to docela zajímavé téma, o kterém bych mohla nezávazně diskutovat celé hodiny. Ale psát o tom seminárku je o dost komplikovanější. Její součástí musí být, mimo jiné, i praktická část. Docela jsem v tom tápala. Můj původní plán byl pozorování. Vycházím ze základu, že máme dva hlavní metabolické typy: bílkovinný a uhlovodanový typ. Sledovat jejich režim a jejich metabolické děje by mohlo být tak neskutečně zajímavé! Především by to ale bylo neproveditelné. A tak se uchyluji ke klasické statistice, která mi alespoň poskytne přehled o větším vzorku lidí.

Potřebuju ale co nejvíc odpovědí. Můžete mi, pěkně prosím, věnovat pár chvilek svého času? Nejedná se teď o nic moc odborného, prostě pár otázek pro statistiku, abych mohla své usilí posunout správným směrem v téhle patálii. Budu vám také moc vděčná, když o dotazníku dáte vědět ostatním... :)

Odkaz na dotazník zde. Děkuji předem všem, kteří se zapojí. :)