Proč mi prázdniny plynou tak rychle

9. července 2014 v 18:26 | Kiwizák |  Z terénu
Je to až neskutečné. Mám pocit, že se jenom zamyslím, zakoukám, a hodina je pryč. Řekla jsem si, že aby mi tak moc neutíkaly a nebyly moc promarněné, dám si na každý den nějaký úkol. Něco, co budu dělat, abych si mohla třeba do diáře napsat- dnes jsem dělala to a to, zítra budu dělat tamto, a bla bla bla. Určitě mě chápete. Není totiž příjemné, když zapomenete, co jste dělali ráno. Když třeba někomu k narozeninám popřejete dvakrát, někomu zase odkývete jeho plány a za chvíli na něj koukáte jako spadlí z višně. Možná je to jenom mnou, ale do takového stavu se dostávám, pokud si špatně rozvrhnu prázdniny. Taky se vám to stává, nebo jsem jediná?

Můj model prázdnin se odvíjí od dvou základních stavebních kamenů- tréninky a dovolená rodičů. Dokud nám trenérka oficiálně nedá prázdniny, což se stává obyvkle po návratu z MČR, prostě jedu dál. Obvykle týden až dva prázdnin tedy pokračuju ve všedním režimu, s jedinou vyjímkou, ráno spím. Mám víc volného času, což znamená více hodin snílkování, více hodin toulání se a dokonce nějaké hodiny navíc uklízení. Ale nejsou to tak docela prázdniny, že. Hned po odpískání tréninků se mi uvolní další čas, můžu vyrazit i jinam, třeba navštívit babičky nebo jiná města. V rámci ČR, samozřejmě. Další mezník jsou dva týdny dovolené, které si rodiče vybírají. Jeden z nich připadá na hory, druhý na ostatní. Takže jsou to většinou kola, voda nebo trajdání po republice. Vážně, jsou to nejlepší týdny prázdnin, i když ne vždy jde všechno podle plánu. Nejradši mám hory na Slovensku. Má to prostě neskutečné kouzlo. Není to ani tak o tom, že by se mi nelíbily ty české, ale jelikož jsme byli s bráškou turisti už jako maličcí, zvykli jsme si na ně. Zevšedněly nám. Samozřejmě, nedá se to tak říct úplně u všech, ale u některých to platí. Vlastně nemluvím jenom o horách, ale i o ostatních přírodních památkách. V tomto směru má ČR rozhodně co nabídnout. Nemůžete se tedy vůbec divit, že ty příjemně strávené dny utíkají jako voda....

Kempink u babičky spočívá v tom, že nás rodiče odvezou k babičce do Čech a třeba za týden si nás přijedou vyzvednout. Není to špatné, přece jenom, je to změna prostředí, oživení. Pro babičku rozhodně taky, žije tam sama ve velkém domě se zahrádkou, s bandou opelichaných slepic a milovanou televizí. Ten pobyt je komplikací snad jedině pro naše trávící ústrojí, babičina poctivá česká kuchyně a báječné koláče s domácím ovocem by zmohly i ty otrlé. Ručička na váze stoupá. :D Kromě nějaké práce na zahrádce a zavařování se pak řeší převážně jídlo, začíná se vařit už ráno, když většinou ještě spím (rozumějte mi prosím, o prázdninách jsem schopna spát i do jedenácti :D), po vydatném obědě následuje vydatná siesta a pak teprve nějaká ta prácička v zahradě a podobně. Následuje kafíčko, zákusek a hromada televizních pořadů, mnohdy až pozdě do noci. Namáhavý způsob trávení prázdnin, to vám řeknu. :) No, hodně jsem to osekala, samozřejmě to zahrnuje i jiné aktivity, ale není to žádné vzrůšo. Já taky navíc k ponocování preferuji počítač, na televizi nekoukám.

Rozvíjím o prázdninách samozřejmě i sporty, kromě veslování, které se omezuje na začáteční týden a poslední 2-3 týdny, tam také patří jízda na kole, plavání, někdy brusle (pokud se hecnu), badminton a basket (pokud přemluvím bráchu) a někdy běh (pokud přemluvím sebe :D). Už dvakrát nám vyšlo i sjíždění, jednou dokonce na týden, ale nevím, jestli se to považovat za sport. Na Vltavě to bylo fajn, ale na Berounce jsme si místy opravdu mákli, netekla a tak jsme pádlovali, dokud nám ruce neupadly.. :D

Abych se dostala k jádru mého "talku", musíte pochopit, že prázdniny jsou docela ošemetný termín. Pro každého to znamená něco jiného. Ale vždycky prostě budou zákonitě utíkat rychleji, než zbylých deset měsíců. Každý den práznin uteče jako nic. A proto už si teď chystám pořádný plán, protože si je nechci nechat proklounout mezi prsty. Nevyrážím nikam k moři, nechystám ani žádné šílené pařby (i když člověk nikdy neví, že :D), bohužel ani nenavštívím žádnou ze svých vysněných zemí.... ale stejně si je hodlám užít. Prostě tak. :D

A mimochodem, dneska mám narozeniny. :D A prší, tak jako před sedmnácti leti, když byly ty velké povodně.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Taychi Taychi | E-mail | Web | 10. července 2014 v 10:30 | Reagovat

Já mívám kromě dvou týdnů dovolené mojí maminky, prázdniny úplně jiné od těch loňských. Minimálně nyní, když už jsem velká. Od svých dvanácti k babičce nejezdím, protože ten dům není obyvatelný(bez elektřiny a trubky jsou rozpraskané) a protože už babička nežije. Žil tam tatínek, ale ten to zadlužil a tak tam žití nepřichází v úvahu. I tak bych tam někdy ráda zajela, minimálně na týden žít jako v divočině. Jen už nyní nezbývá moc času,tak snad další prázdniny a někoho překecám. :-D

2 Kiwi Zelená Kiwi Zelená | Web | 11. července 2014 v 15:18 | Reagovat

[1]: To by mohl být docela super zážitek. :) Já bych zas chtěla někdy zkusit spát úplně někde v přírodě pod širákem, snad k tomu taky někdy dojdu. :D

3 mujmaly-tajnysvet mujmaly-tajnysvet | Web | 12. července 2014 v 18:51 | Reagovat

Jo plyne to hrozně rychle, ale co se dá dělat=)

4 christiiinka christiiinka | Web | 18. července 2014 v 22:57 | Reagovat

Já chci taky na prázdniny k babičce :D náhodou takový světlý bod léta docela :) a dodatečně všechno nejlepší!

5 Kiwi Zelená Kiwi Zelená | Web | 21. července 2014 v 22:40 | Reagovat

[3]: No právě :D

[4]: Děkuju :-) No, světlý bod, jak se to vezme :D Ale asi máš pravdu. Hlavně je to taková klasika, bez toho by prázdniny byly o ničem... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama