Hudba, která mě provází

22. dubna 2014 v 12:33 | Kiwi |  Hudba
Jako malá jsem byla úplně jiná. Nejenom fyzicky, což je snad jasné, ale i duševně. Každý z nás se vyvíjí a stejně tak se vyvíjí i jeho názory na svět okolo nás (to proto přibylo v záhlaví ono podivné varování, není to tak, že bych si snad nestála za tím, co řeknu/napíšu), jeho chutě, jeho hudební vkus.... Tady tenhle vývoj nekončí pubertou, je celoživotní. Důkazy hledejte všude kolem sebe. Nejenom, že jsem za tu dobu poupravila spoustu svých názorů, včetně odhodlání stát se lékařkou, ale o tom jindy, ale taky jsem si prošla velkým hudebním vývojem.. no, pokusím se to zdokumentovat, jen tak pro pořádek. :)

Naši byli velkými posluchači skupiny Mňága a Žďorp, když se nad tím zamyslím, tak jim to zůstalo, jen v menší míře. Hrálo to u nás často, pouštěli jsme si to v autě, a mě se to tehdy líbilo. Uměla jsem nazpamět texty, a to i když jsem některým tak úplně nerozuměla... byla jsem prostě malá. Ta doba je naštěstí už dávno pryč, ale i tak, když něco od této skupiny hraje v rádiu, hned se mi to vybavuje... :D

Teď si nejsem tak úplně jistá, jak jsem se dostala k Miro Žbirkovi, nicméně i toho jsem poslouchala. A zpívala hodně nahlas. Asi za to mohli rodiče, určitě taťkova sbírka cédéček. Anetu Langerovou jsem milovala kvůli jejímu prvnímu albu, které vyšlo po SuperStar, to druhé mě zas tak nenadchlo, ale i dnes si ho někdy poslechnu. SuperStar s Anetou bylo mimochodem poslední SuperStar, které jsem viděla.

Společně s bráchou jsme taky strašně rádi poslouchali, když nám taťka pouštěl nějaké gramodesky. Taky jsem je ráda pozorovala, jak se točí. Bylo jich habaděj, ale vzpomenu si třeba na Pražský výběr nebo Progress 2. Třeba jejich Mozek jsme slyšeli tolikrát... Taťka měl (a myslím, že i stále má) taky hromadu kazet, které jsme pouštěli na starém přehrávači. Jako malí si dokonce založili s bráchou skupinu, ale moc se z ní nedochovalo, jen texty a pár poničených nahrávek. Doteď si na pohledech píšou do oslovení "člen skupiny TP" (Terrible Players) s bleskem a dokreslují zmutované zajíčky. Pokud by vás někdy napadlo, proč mám tak divnou mailovou adresu (kika.tp), pak je to kvůli tomu, že taťka tam měl tp a já ho chtěla taky. :-D A už mi to zůstalo.

Díky bratrancovi jsem se zase dostala Nightwish, což byl asi největší mezník v mém dosavadním vývoji. Strašně na mě působili, milovala jsem je bezmezně velmi dlouhou dobu a ještě stále na ně nedám dopustit. Když je opustila Tarja, pochopitelně ji moje pozornost následovala, spíše se rozdvojila. Anete Olzon se zdála po Tarje jak přjemná, nicméně nevýrazná polévka a muselo se na ni nějaký čas zvykat. Lehce pozapomenout a zbavit se pocitu, že tam něco chybí, a pak se to dalo užít i s ní. Co se týče Jansen Floor, nynější zpěvačky, nemám námitek. :-)

Možná se budete divit, když řeknu, že v tehdejší době už jsem poslouchala Rammstein. Neumím ani pípnout německy, ale samozřejmě jsem si překládala texty a vím, že to není zrovna skupina vhodná pro děti. Poslechnu si je ale ráda doteď. Pokud si říkáte, co mě sakra může zaujmout na skupině, které nerozumím ani slovo, cítím povinnost vám to vysvětlit. V každém případě hudba. Podle tónu zpěváka taky mnohdy poznám náboj písně, aniž bych jí rozuměla. Hudba mě strhne i ukolébá a nemusí mít žádná slova... prostě sama o sobě.

Docela v rozporu s tím, se mi jednu dobu líbila i Enya, její klidná a libozvučná hudba. Poslechnu si ji klidně i teď, má na mě takový silně uklidňující efekt.

Také byly časy, kdy jsem neustále poslouchala Tomáše Kluse. Není se čemu divit, zpíval hezky a mělo to hlavu a patu. Neskutečný talent zhudebnit úplně všechno, včetně návodu na používání sprchy (viz Racek- Teplota vody). Právě z tohoto období jsem si odnesla v hlavě kompletní databázi jeho textů, takže vždycky když ho někde hrají, přidám se.

Taky jsem se zatoulala do vod fanklubu Evanascence. Bylo to myslím přes písničku Bring me to life. Nyní jsou také na seznamu skupin, které si poslechnu, když mám náladu, ale nijak extra na nich nejsem závislá... :D

Pak jsem taky měla období, kdy jsem prostě zbožňovala písničky z rádií způsobem, ze kterého jsem snad už vyrostla. Jasně, mají rytmus (některé), ale tím to vě většině případů končí. Slova o ničem, zpěv o ničem, prostě na "trsání" a házení hlavou. Nemají žádný jiný účel. Ne všechny, aby si někdo zase nemyslel, že tady pomlouvám i ty hezké. Třeba se mi moc líbí Adele, její hlas je vážně báječný. Nutno zmínit důležitý fakt, a to, že jsem se přes rádio dostala k Linkin Park. Začala jsem s profláknutými písničkami a opět, tak jako u všech nově objevovaných kapel, jsem se prokousávala k starším a méněznámějším a dokonale jsem jim přišla na chuť. Je to velmi nedávno, co jsem neposlouchala nic jiného, řekněte si, že je to maniačství nebo tak nějak, ale já to tak mám. Začnu nějaký albem a jedu dál. Poslouchám jedině můj nový objev. Po nějaké době se nadšení uvolní a dostanou prostor opět i jiní interpreti. Seznámení se skupinou prostě u mě prostě probíhá docela nešetrným způsobem... :-D Hlavně Hybrid Theory pro mě byla doslova závislostí. Jako všichni, kteří se o Linkiny taky zajímají, plna nedočkání čekám na The Hunting party, jejich nové album...

Další kapitolou je (znovu)objevení Red Hot Chilli Peppers. Ani nevím, kdy prvně vzbudili mou zvědavost tak, že jsem se rozhodla se seznámit. Následovalo překvapení, protože spoustu písniček už jsem znala, aniž by věděla že jsou od nich. Můžou za to samozřejmě rádia. Takže se přidali na můj seznam závislostí velmi rychle. Oni jsou prostě něco tak báječného! :-)

Nejsem si jistá, jestli jsem vyjmenovala všechno, co jsem chtěla, rozhodně se ale nejedná o výčet veškeré hudby, kterou jsem kdy slyšela, prostě jenom tak nějak o vůdčí interprety určitého období v mém životě. Máme nějaké společné? :-D
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Byl/ Byla jsi tu. Jaký je tvůj názor na blog?

Dobrý. :-)
Špatný. :-(
Radši žádný. :-P
Nic extra... :O

Komentáře

1 Melanie Melanie | Web | 22. dubna 2014 v 16:58 | Reagovat

Jé, Evanescence, na těch ujíždím :-) Znáš Halestorm? Jsou s Evanescence občas srovnávaný, ale já teda nechápu proč :-D Ale já mám teda radši Halestorm.

2 Kiwi Zelená Kiwi Zelená | Web | 22. dubna 2014 v 19:47 | Reagovat

[1]: Ne, neznám, ale podívám se na ně, díky za tip.. :D

3 Adelaine Adelaine | Web | 26. dubna 2014 v 21:18 | Reagovat

Společné nemáme skoro nic, jelikož nesnáším české interprety (vlastně cokoliv z českého umění, heh) ale mám celkem ráda Evanescence. Není to tak, že by to byla moje oblíbená skupina, ale písně mají dobré a když je na to nálada, poslechnu, jednou za dlouhý čas. A pak Linkin Park mám dost ráda, taky nejsem skalní fanoušek, ale poslouchám je dlouho a jsou vážně dobří, to top 5 bych je určitě dala. Nejradši mám album Hybrid theory jako ty, to je úplně parádní a dost nostalgický.
Já třeba kupodivu poslouchám Avril, což by do mě moc lidí neřeklo. :D Taky ji znám od doby, kdy jsem měla BF na základce, hrozně mi ji připomíná a celkově je pro mě Avril taková nostalgie, takže se mi líbí i její nejnovější album. Jinak jsem dřív poslouchala takové sračky typu Cascada atak, prostě dětství.

4 Kiwi Zelená Kiwi Zelená | Web | 2. května 2014 v 21:02 | Reagovat

[3]: Já jsem nakonec taky dospěla k tomu, že raději poslouchám zahraniční. Nemám to tak, že bych české nesnášela (některé jsou teda katastrofa, ale o tom jindy :)), klidně si je poslechnu, ale není to úplně to pravé. Čeština je báječný jazyk, který budu s chutí bránit proti všem jazykům světa, ale není tolik hudební. Její zvučnost je přece jenom narušená veškerou tou diakritikou, na které si ostatní zauzlují jazyky a vylámou zuby :-D

5 Vyzvánění Vyzvánění | Web | 18. června 2014 v 23:03 | Reagovat

Super \m/ Velice hezky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama