Prosinec 2013

Lidi, tohle se nedá dýchat!

23. prosince 2013 v 21:09 | Kiwi |  Z terénu
Vážně jsem se naštvala. Vzduch přece patří všem. To je, jako by nám rovnou servírovali otrávené špinavé jídlo. Pokud taky žijete ve městě, určitě víte co je to inverze a jak dokáže znepříjemnit život. Přimyslete se k tomu ještě vrčcí smrdutá auta, oblaka prachu a špíny, obláčky cigaretového kouře a další běžné jevy a máte důvod, proč raději zůstat zalezlí doma a nevětrat. No, problém je v tom, že vás to doma nebaví a ven prostě jít musíte. Jdete pěšky a nedejbože máte ještě rýmu. Raději nevědět, kolik špíny se v takovém případě nadýcháte. Můžou na vás jít mdloby a dušnost, ale v každém případě vám to zkazí den. Možná budete mít chuť vyrvat se plíce z těla. Budete mít pocit, že ať dýcháte sebevíc, stejně nedýcháte.

A pokud se vás tohle netýká, pak máte asi štěstí. Ale i tak vás žádám, buďte alespoň trochu ohleduplní. Ne každý rád inhaluje splodiny.Takže, pokud na něčem takovém máte vyšší podíl, než je zdrávo, zamyslete se nad sebou laskavě. Nic by se vám nestalo, kdyby jste se zamysleli nad používáním svého auta (pokud ho máte) nebo kdyby jste se pozastavili nad tím, zda je nutné kouřit na veřejnosti a dusit tak nebohé nekuřáky. Protože, neexistuje nic nechutnějšího, než když jdete po chodníku za někým, kdo kouří, a všechen kouř vám letí do obličeje. Jsem pak schopna zadržet dech a člověka oběhnout. Mám někdy pocit, že lekce ohleudplnosti by některým dotyčným neuškodila, rozhodně by jim neuškodilo s kouřením přestat, ale takové naděje si nedělám. V tabáku je velký byznys, je to velká machrovinka pro mladé a později závislost pro starší. Nikoho nezajímá, jak je to škodlivé a co to způsobuje. Nemám ráda kuřáky, to už vám asi došlo. Dokážu snést, pokud mě to nijak neomezuje, ale rozhodně je to velké mínus. To je asi tak, jako by se někdo nechtěl paktovat s notorickým alkoholikem. Až na to, že ten vás aspoň nijak mimo agrese nemůže poškodit- poškozuje především sebe. Ale kuřáci poškozují sebe a všechny okolo, ať už své blízké, tak i lidi, které vůbec neznají.
Za inverze nikdo nemůže. Chomáče mokré špinavé mlhy, které utvoří šedivou poklici, pod kterou dusí město v jeho vlastních splodinách, nemá nikdo rád. Udusí veškerou vitalitu, každému se chce spát a má sklon k nemocem. Sychravé počasí ź nás vysává energii doušek po doušku. Letošní Vánoce (2013) nebudou na sněhu ani náhodou. Sníh napadl jen jedinkrát a hned roztál, teploty se drží zdatně nad nulou. Maximálně nás tak štípaly lehce tváře, pokud jsme zůstali venku déle a přituhlo. Jaký tomu dát důvod? Globální oteplování? No, o tom by se dalo polemizovat. Pravdou je, že teplota se vážně zvyšuje a tuhé zimy už tady v Česku moc nevedeme (aspoň silničáři nejsou překvapení). Sníh nás podle předpovědí čeká někdy mezi lednem a únorem, ale jistě víte, že sníh ve městě se stává posledními lety stejně nechutnou záležitostí. Má obvykle šedou barvu, velmi časně taje a zůstavájí po něm hromady špinavé břečky.
Abych zakončila nějak pozivtivně... počkat, já vážně nevím, jak zakončit pozitivně článek, ve kterém se stěžuju na počasí a na životní prostředí.... Hm, takže, doufám, že sdílíte můj názor (ale nevnucuji vám ho, samozřejmě) a že společně budeme doufat v zlepšení sítuace a dělat pro to všechno možné.

Jinak jeden odstavec aktuálně: zítra je Štědrý den. Docela se mi podařilo překonat svou averzi k letošním Vánocům, ačkoli pro mě budou docela netradiční a mimo domov. Hlavně doufám, že se to obejde bez hádek a scén, protože to má momentálně celkem našlápnuto. Co najdu pod stromečkem mě momentálně netrápí, protože stejně nic neočekávám, ono to nic slavného nebude, ale o to přece nejde. Hlavní je udržet rodinnou atmosféru v pohodě, protože všichni členové domácnosti mají teď docela napjaté nervy. Jasně, Vánoce jako svátky klidu a míru, to vykládejte někomu jinýmu. Ne tomu, co denně poslouchá šťourání a výměny názorů, které jasně k něčemu nepěknému směřují, ne tomu, co brečel v koutě na Štědrý večer. Nejsem jediná kdo ví své... Sakra- už jsem zase sklouzla k negativismu. No, myslet na něco pěkného... Všem přeji hezké Vánoce a hlavně klid a pohodu! :-)

Klesavá tendence vzrůstu

13. prosince 2013 v 16:18 | Kiwi |  Koš
Abych se tak nějak vyjádřila k tomu co se odehrálo. Ne jenom tady, ale tak nějak ke všemu. Život je plný zlomů a občas dá člověku pěkně zabrat. Někteří lidi mu dají zabrat. Co na unavené tělo není zas tak nikomu tajemstvím, ale jak úspěšně léčit unavenou mysl je vědomostí jenom některých. Nebudu donekonečna rozebírat obecnosti, i když k tomu mám momentálně sklon. Potřebuju si pár věcí shrnout, ujasnit si a uklidnit se. Nekypět ani netuhnout. Za chvíli jdu na trénink, a tam se svaly vždycky zahřejou a mysl pěkně uvolní. Zaměří se jenom na podstatné, sama od sebe, tak, jak by to měla dělat běžně. No, pustím se do toho.

Cizinci

1. prosince 2013 v 8:00 | Kiwi |  Poezie
Tak nějak mi přijde, že bych sem měla zveřejnit svou báseň publikovanou v literárním klubu, ačkoli není určitě výherní a nemá nijaké zvláštní kvality. Její nitka začíná docela bezradně a končí jistě a rozhodně, tak, jak bych chtěla vést své kroky já. Jenže nejhorší je se vytrhnout. Vymanit se z vlivu, téměř nemožné, pokud na nás tolik věcí působí...

Jak moc bych si přála se zachovat. Neupadnout v jakousi malátnost. Nestát se cizí sama sobě.