Vesnice vs Město

17. září 2013 v 17:14 | Kiwi |  Témata Týdne
Po tomhle srovnání jsem toužila už dlouho. Je to totiž strašně filozofická otázka. Co jiného by asi mohlo tvořit část člověka než místo kde žije? Jaké jiné místo by na něj mohlo mít větší vliv?
Ale vezměme to hezky popořádku. Když začala vznikat první usedlá společenství, prakticky to byly takové velké rodiny. O vesnici se vlastně dá říct, že je to taková rozsáhlá rodina. Všichni se s každým znají, navzájem spolu diskutují a sdílejí zážitky. Nebo tomu tak alespoň kdysi bylo. Dnešní nový trend, který z výhodně položených vesnic dělá řadovky a domečková sídliště to rozhodně popřel. Novostavby plné mladých cizích lidí, kteří se do vesnické komunity nechtějí zapojovat. Taková je mnohdy skutečnost.
To ve městě je anonymita naprosto normální. Jedná se o absolutní součást, a jak by řekly malé děti, na vesnici se zdraví každý a ve městě ne. Mimoto že někteří lidé nezdraví vůbec, ale to je jiný příběh.
Anonymita a možnosti jsou asi hlavní výhody života ve městě. Všechno máte po ruce, když potřebujete nakoupit, něco rychle sehnat, jen tak se projít, zajít na jídlo, zajít do kina, odjet někam,... Teoreticky vám tam nic nechybí. A přesto jsou někteří lidé šťastnější na vesnici. Ráno musejí vstávat a daleko dojíždět do práce nebo do školy, pokud chtějí nakupovat, k doktorovi nebo vyřizovat úředniny, taky musí do města. Někdy ve vesnici není ani obchod nebo pošta, takže bez auta jste nahraní. Autobus tam totiž jede jen párkrát denně.
Ale i tak je život na vesnici úžasný. Vždycky jsem si říkala, že budu mít malý domek se zahradou, na ní spoustu květin, zeleniny a bazén. Nějak mi nedocházelo, že by mi pak čas na nic jiného nezbyl. Někdo to má jako koníček, ale lidé z města už obvykle mají koníčky jiné. Přizpůsobili jsme se.
Jak jste možná pochopili, žiji ve městě. Překrásné město, to ano, dokonalé místo k životu. Jmenuje se Olomouc a není jí rovno. V panelovém domě jsem odjakživa, v malém pokojíku, zvyklá věšet prádlo na balkóně osm pater nad zemí. Na vesnici jezdím ka babičce a dost zblízka jsem se setkala s kulturami přebývajícími v tamnějších starších generacích. Dokážun si pro ně najít pochopení, aniž bych se jako zmagořelý puberťák smála jak šílená. Mám tak nějak cit na starší lidi, a když jsou milí, tak proč si zajímavě nepopovídat? Ne že by mě ty drby zajímaly, ale někteří ze nich mají docela zajímavý a osvěžující náhled na svět. Voní mi to starými knihami a předpotopními hračkami, stejně jako když procházím babiččinu starou půdu a nacházím zaprášené poklady.
Takže vesnice mám ráda. Navíc mi taky připomínají prázdniny, což už je samo o sobě krásné. Jihomoravské vesničky plné vinařů, sklípků a zajímavých turistických cílů..., vesnické grilovačky- pečené makrely a korbel točené kofoly, fotbalové hřiště plné malých fotbalistů, malou zapadlou cukrárničku s vynikající zmrzlinou, svištění asfaltu pod koly a vítr ve vlasech (mám na mysli kolo :D), unavené výrazy na fotkách s pohledy proti slunci; mohla bych takhle psát snad donekonečna své asociace z prázdnin v okolí báječných českých vesniček. Vytáhla bych i nějaké negativní zážitky, ale ony časem blednou. I když vzpomínka na to, jak jedu na kole z kopce, koukám na tachometr, tam čtyřicítka, vidím vystouplý železný kanál, brzdím a už letím vzduchem....., ne, tu mám ve formě jizvy na břiše neustále připomínanou. To jen tak na okraj, jsem vášnivý a nešikovný cyklista, mám ráda jízdu do kopce a létání přes řidítka ;D
Co se ale týče prázdnin, mám hezké zážitky i z měst. Mám ráda zajímavé památky, čím atmosféričtější, tím lepší. Ráda mám také trhy, s nadšením si odnáším absolutně nejzbytečnější suvenýry, triliardy fotek a nepatrných posřehů. Pokaždé se snažím co nejlépe nasát prostředí města a udělat si o něm nějaký obrázek. Nejsmutnější je, když mě potom zradí pamět a vím jen, jo tam jsem byla, ale jak to tam sakra vypadalo?
Abych ale příliš neodbíhala od původního tématu, a to souboje měst a vesnic o naši přízeň, vrátím se. Hodně lidí se teď prý stěhuje z Prahy do okrajových částí, protože chtějí trochu klid. Mít město na dosah ruky, ale vlastně být uklizen. To je taky možnost, jenže ne každý může být na kraji. Bude se to nabalovat jako cibule, vrstvu po vrstvě, až se budou města ještě víc rozpínat? Navíc, ne každý o to stojí.

Takže, prosím všechny, co četli o vyjádření. Co preferujete, co je podle vás nejlepší?

Města, vesnice, nebo předměstí?

Byla bych ráda, pokud vysvětlíte a vyjádříte souhlas či nesouhlas s mými úvahami. :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Terezka Terezka | Web | 17. září 2013 v 20:38 | Reagovat

vesničky na moravě ♥♥ tak to je teprv dokonalost.. pěkný vyjádření a uklidnující design, zelenou mám ráda :D :)

2 Kiwi Zelená Kiwi Zelená | Web | 18. září 2013 v 15:57 | Reagovat

[1]: Přesně tak. :D
A zelená, ta je nej:)

3 Lokusta Lokusta | E-mail | Web | 20. září 2013 v 18:23 | Reagovat

Som náročná, takže varianta a) mať malý útulný podkrovný byt v meste a niekde v horách obrovský palác alebo po b) mať veľký apartmán, prípadne palác v meste a malú drevenú chatku ukrytú niekde v horách. :-D Dlho neobsedím na jednom mieste, som otvorená všetkému, ale určite zdieľam názor, že mať vlastnú záhradku by bolo super. (Moja babaka s dedkom majú roľu a my máme dom uprostred mesta, no pôvodne bol gazdovský, takže tam môžeme mať aj záhradu).O bázne som si nie až tak istá. Alebo by som rada mala botanickú záhradu alebo by som mala pavilón plný farebných vtákov alebo motýľov a chodila by som na polovačky...  no dobre, to už preháňam. :D Ide o to, že ja medzi tým vlastne rozdiel nepociťujem. Každý priestor sa dá spríjemniť. :-)

4 Taika Taika | Web | 23. září 2013 v 19:54 | Reagovat

Bydlím v prťavoučké vesnici těsně u lesa... Neměnila bych ani za malé zlaté prase :-D

5 Aailyyn Aailyyn | Web | 24. září 2013 v 19:54 | Reagovat

Momentálně žiju ve městě a jsem spokojená. Přestože jsem vyrostla na vesnici a jednu dobu jsem si neuměla představit, že bych žila v paneláku. Člověk je přizpůsobivý, všechno má své klady i zápory. Možná jednou po klidu vesnice zas zatoužím. :-)

6 Kiwi Zelená Kiwi Zelená | Web | 30. září 2013 v 18:20 | Reagovat

[3]: Ze všeho se dá udělat domov, tak tak :D Každému sedí jiná varianta, ale člověk je tvor přizpůsobivý a zvykne si. :)
[4]: A nebojíš se tam občas v noci? ??? :D
[5]: To je pravda. Já si občas přeju být u babičky na vesnici, kde je klid, ale převážně jsem si na město zvykla. Když chci klid, obyvkle se zašiju doma do nory :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama