Práce na herbáři

14. září 2013 v 22:28 | Kiwi |  Z terénu
Asi každý už někdy dělal herbář. Ne vždy podle středoškolských zásad, ale alespoň něco v tom smyslu. Každý taky určitě ví, jaky je jeho smysl- představit formou vylisovaných rostlin s popisky rozmanitá zákoutí rostlinné říše. Pokud si na to najdete čas a k ruce přizvete barevný klíč k určování, může to být docela zábava. Každá rostlina je něčím zajímavá, něčím lákavá nebo jedinečná, každá má něco, podle čeho ji poznáme. Podle listů, stonku, květů, plodů nebo třeba místa výskytu. Kolem nás se vyskytuje značné množství rostlin, které vídáme běžně, aniž bychom třeba jen tušili, jak se jmenují či jaké mají vlastnosti. Tak schválně, čím nás "obyčejný" plevel překvapí?



Ne každá pampeliška je pampeliška

Co byste asi řekli, že je na výše uvedeném obrázku? Pampeliška? Je to žluté, má to pampeliškové listy, co jiného by to bylo než pampeliška? Jak ale určitě tušíte, mám v plánu vás vyvést z omylu. Jedná se o Máchelku srstnatou, stejně jako ostatní máchelky nebo třeba prasetníky, vcelku podobnou pampelišce. Když se ale podíváte blíž, vidíte ty rozdíly. Klasická pampeliška, tedy Smetanka lékařská, má tlustý dutý stonek, při jehož přelomení na vás vyteče hromada bílé lepkavé šťávy, kterou z oblečení jentak nedostanete. Pokud ji chcete do herbáře, ven vyrazte s rýčkem, její kořeny jsou obvykle zarostlé hluboko do země jako mrkev, jen se nedají tak lehce vytáhnout. Květy jsou bohaté a plné pylu, mají rády teplo a proto už na ně nyní na podzim nikde nenarazíte, maximálně na odkvetlé listy sem tam ještě s chmýřitou hlavičkou. Řekněte že jste nikdy do těch hlaviček nefoukali nebo že jste nikdy nepletli pampeliškové věnce a dozajista budete lhát.
Máchelky a prasetníky jsou pampeliškám podobné. Jenže jejich stonek je tenčí a rostlinu od rostliny se liší ve tvarech a velikostech listů a květů. Stačí se nad tím pozastavit a nikdy už si je s pampeliškou nespletete.

Tak, co, jak vypadá heřmánek?

Víme, že heřmánek je léčivý. Víme, že listy trochu jako kopr a květy žlutobílé, podobně jako kopretina. Většina z nás předpokládá, že je to malá bylina. Ale poznali byste ho?


Rostlina na fotce se jmenuje Rmen. Heřmánek vypadá docela podobně, liší se však květem. Laicky řečeno je heřmánkův květ mnohem více vyboulený, vystouplý. A rmen samozřejmě nemá léčivé účinky.

Při práci na herbáři jsem se mimo jiné dozvěděla, co je to rumiště. Možná že si teď pomyslíte, co jsem to za divného člověka že to nevím. Nebo jenom očima zastavíte na tom divném slovu tak jako já, a budete chtít vědět, co to znamená. Encyklopedicky se jedná o místo stvořené člověkem, které následně zpustlo. Takže třeba opuštěné továrny, skládky, rozvaliny domů apod. Prý od slova rum, což znamená odpad...? :D Pobavilo mě to. Rum jsem nikdy za odpad nepovažovala.

Jedovatý lilek

Veřejnosti známý lilek je třeba Lilek vejcoplodý (ona podivná fialová mutace mezi cuketou a okurkou) nebo Lilek brambor. To, že existuje jiný lilek možná předpokládáme, ale když zastavíte náhodnou osobu na ulici, většinou vám jich víc neřekne. Když jsem sbírala svoje rostlinky na herbář, sbírala jsem co mě napadlo. Mimo jiné jsem utrhla i podivnou malou planou rostlinu s malými bobulkami, která sama o sobě vypadla trochu výstražně. Znáte přece heslo, nejez nic, o čem stoprocentně nevíš, že není jedovaté. Já to v plánu jíst neměla, ale když se bobule lisovaly, ta šťáva sama o sobě vypadla vážně jedovatě. Jednalo se o Lilek černý, takže doufám, že jsem to omylem neolízla.


Prozatím mám asi hotovo. Rostinek jsem sbírala patnáct a povím vám, pokud máte dělat herbář, dělejte to zavčasu. Mě biologie docela baví, takže se to dá překousnout, ale někdy nastanou docela komplikace. Třeba v případě, že si natrháte hromadu rostlin a potom nevíte, kam je zařadit, nebo, což je docela zákon schválnosti, lisujete a bylinku někam založíte. Pokud taky vlastníte velkou knihovnu a děravou pamět, čekají vás hodiny plné listování a peprných nadávek.

Pokud byste chtěli s čímkoli pomoct, ráda vám odpovím na mailu a pomohu s určením, mám doma docela chytrou knížečku, ve které je toho opravdu hodně. A pokud vás biologie taky tak baví jako mě, pak hurá a vítejte! :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lokusta Lokusta | E-mail | Web | 16. září 2013 v 22:33

My sme herbár robili v prvom ročníku na gymnáziu, čo už robí vlastne dobrých 6 rokov dozadu. Mali sme mať 30 rastlín. Väčšinu najťažšej práce urobila mama. :)
Je pekné, že ťa to zaujíma, keby mne išla biológia na gymnáziu o jeden stupeň lepšie, tak by som ju rada študovala. Myslím, že máš veľmi dobrú záľubu. :-)

2 black-games black-games | Web | 17. září 2013 v 14:58

To, že to nebyla pampeliška mě fakt překvapilo :-D

3 Kiwi Zelená Kiwi Zelená | Web | 17. září 2013 v 16:07

[1]: Jo, biologie je dobrá, hodně lidí se žene různými směry, ale mě to vždycky táhlo k přírodě. :-) Na rozdíl od ekonomiky to snad má i budoucnost. :-D
[2]: :-D

4 Katerria Katerria | Web | 21. října 2013 v 15:12

Taky jsme měli v prváku povinný herbář, snad to bylo i zajímavé, nebýt toho, že je to na mě moc práce :D Na pampelišce se mi dokonce podařilo zlomit nůž. Oddalovala jsem, jak nejdéle to šlo, nakonec jsem dva dny před odevzdáním vysoušela kytky fénem :) Nicméně výsledek byl celkem uspokojivý.

Jestli tě biologie baví a jde ti, pak jsi šťastný člověk :)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama