Chrám Matky Boží v Paříži- V. Hugo

13. června 2013 v 14:00 | Kiwi |  Knihy
V rámci idee Seznámení s knihou, každý zvládne okopírovat referát z internetu, ale jen málokdo pak zvládne odpovědět na otázky, když se kantor ptá. Mé podrobné popisy knih s výňatky s textu by vám mohly dobře posloužit, aby jste si udělali o knize představu. Přesto však doporučuji vaši knihu alespoň otevřít. :-)



Chrám Matky Boží v Paříži

Napsal: Victor Hugo
Celý příběh se odehrává v Paříži v 15. Století.

Hlavní postavy jsou: cikánka Esmeralda, kněz Klaudius Frollo, hrbáč Quasimodo, Petr Gringoire

Další postavy: bratr Klaudia Jan Frollo, kapitán Phoebus, kajícnice a matka Esmeraldy- Sedmikráska, Ludvík XI., Esmeraldina kozička Džali a další

6. ledna 1482 má být v Paříži svátek Tří králů a slavnost bláznů. V Pařížském Soudním paláci se tehdy měly konat mystérie. Je to podobné divadlu, jednalo se ale o nudné recitování v alegorických kostýmech. Ačkoliv lidé byli zprvu zvědaví, později už je to vůbec nebavilo. Všichni vyrušovali, což autora Petra Gringoire velmi štvalo. Potom přišel mistr Coppenole a pobídl lid k volbě papeže bláznů. Vyhrál Quasimodo a tak ho všichni oslavovali a odnesli na náměstí Gréve. Zklamaný Gringoire nedostal zaplaceno a jako tulák se vydal na náměstí Gréve, kde hledal něco k jídlu a uviděl tam tancovat Esmeraldu, kterou všichni obdivovali. Když potom odcházela, sledoval ji, když v tom přepadl Quasimodo s nějakým mužem, zachránil ji kapitán Phoebe. Petr se potom dostal na náměstí divů, kde sídlili všichni tuláci. Jejich král Kulhavý Špindíra ho chtěl nechat oběsit, ale Esmeralda ho zachránila tím, že si ho vzala za muže.

Nyní se dozvídáme o Quasimodově původu, je to dítě, které zde zanechali cikáni výměnou za ukradenou dceru Sedmikrásky. Ta žena se potom ve stavbě bez oken a dveří rozhodla dobrovolně mučit a modlit za svou ztracenou dcerku. Té stavbě se říkalo Myší díra a kajícnice v ní žila již 15let. Quasimoda se ujal Klaudius Frollo a vychoval ho v klášteře. Quasimodo se potom stal zvoníkem, a proto ohluchl, ze zvonů. Klaudius od dětství vystudoval vše, co se dalo, a vždy byl velmi učený. Lidé tvrdili, že prahnul po alchymii a prodal duši ďáblu.

Quasimodo byl usvědčen též hluchým soudcem z přepadení Esmeraldy a šel na pranýř.

Když potom prosil žízní o trochu vody, slitovala se právě jediná Esmeralda. Proto k ní pak choval náklonnost.

Klaudius míval často návštěvy, buď od jeho bratra Jana, který pořád pochtíval peníze, nebo od nějakých učenců. Po jedné z nich sledoval svého bratra a viděl, že se sešel s kapitánem Phoebem a šli utratit knězovy peníze. Kněz slyšel, že má kpt. Phoebe schůzku s Esmeraldou, tak ho sledoval až do jejich pronajatého pokoje v jednom domě. Tam číhal, kapitána pak pobodal, vyskočil z okna a uplaval.

Esmeralda byla i s kozičkou Džali (jejím zvířátkem) obviněna z čarodějnictví, protože mysleli, že ho zabila, mučena a zavřena do kobky, připravena na oběšení. Tehdy za ní přišel kněz a vyznal jí lásku, ona ho však vyhnala jako vraha, pronásledoval ji totiž od první chvíle (únos s Quasimodem). Kpt. Phoebe to přežil a vrátil se za svojí snoubenkou. Esmeralda ho ale stále miluje. Esmeralda měla mít před smrtí veřejné pokání, ale při něm jí zachránil Quasimodo a unesl do Chrámu Matky boží. V té době platilo, že všechny chrámy poskytovaly odsouzencům azyl. Esmeralda tedy žila pokojíku v chrámu několik týdnů, dokonce ji i přepadl Klaudius, opět ji zachránil Quasimodo. Ten je měl rád oba stejně, hodně moc.

Soudy se rozhodly dožadovat se Esmeraldina upálení. Klaudius se sešel se svým přítelem Petrem Gringoirem a společně sestrojili plán, jak Esmeraldu natrvalo zachránit. Petr svolal přes 6000 tuláků a vydali se v noci dobít Chrám Matky boží a zachránit Esmeraldu. Sám se nakonec vyvlékl, protože ho na ulici načapala noční hlkídka a odvezli ho ke králi Ludvíkovi XI., měl být pověšen. V té chvíli král právě kontroloval účty, když se dozvěděl, že lidé útočí na jeho chrám, vyslal vojáky do boje. Petr se nakonec z oběšení vyvlékl a král ho pustil.

Mezitím tuláci útočili na chrám a Quasimodo jej bránil, házel kameny, trámy. Zabil dokonce Jana Frolla, který byl mezi prvními, co se snažili dobít chrám. Jakmile přijeli vojáci, pobili všechny tuláky a Quasimodo jim hloupě otevřel chrám, nevědě, že chtějí Esmeraldu pověsit. Esmeralda ale nikde nebyla, protože ji před hodnou chvílí zachránili Petr Gringoire a tajemný muž na loďce. Petr Gringoire zachránil Džali a tajemný muž se odkryl jako kněz Klaudius (kterého se Esmeralda bála a hnusila) a odtáhl ji pryč k šibenici. Dal jí na výběr a znovu jí vyznával lásku a prosil, ale ona ho odehnala. Tak jí strčil do Myší díry ke kajícnici, která mimochodem nesnášela cikány, a řekl jí, ať jí pohlídá, že dojde pro hlídku, aby Esmeraldu pověsili. Esmeralda pak ale uviděla maminkovskou botičku, pro kterou kajícnice plakala, vytáhla ze svého váčku druhou= Sedmikráska byla její matka. Objímaly se nadšením, jenže se blížila hlídka. Sedmikráska Esmeraldu schovala a šla se zbavit hlídky. Jenže ji odhalili a přišel kat, táhl ji na šibenici. Sedmikráska se nechtěla dcery vzdát a pevně se jí držela jako šílená. Odtáhl je obě. Matka zešílela k smrti a Esmeralda byla oběšena.

Klaudius Frollo míří na střechu, Quasimodo jde za ním. Oba pozorují Paříž, když v tom se uprostřed náměstí začne něco dít. Quasimodo vidí oběšenou Esmeraldu, kněz se začne chechtat. Quasimodo se naštve a strčí do kněze, ten se po chvíli držení tříští o dlažbu. Quasimodo pláče a pak řekne:

''Ach, všecko, co jsem miloval!''

Petr Gringoireuspěl v záchraně Džali a konečně získal peníze za svoje mystérie. Kpt. Phoebe se oženil. Kněz byl považován za ďábla. Quasimodo zmizel.

Ukázka str. 394

Jedna z nich, byla to kostra ženy, měla dosud na sobě několik cárů šatů z látky kdysi bílé a kolem krku náhrdelník z adrezarachových zrnek s malým hedvábným váčkem, ozdobeným zelenými skleněnými korálky, který byl otevřený a prázdný. Ty předměty měly tak nepatrnou cenu, že si je kat asi nechtěl vzít. Druhá kostra, která ji držela v těsném objetí, byla kostra muže. Všimli si, že měla pokřivenou páteř, hlavu vraženou mezi lopatkami a jednu nohu kratší. Neměla zlomený vaz a bylo jasné, že nejde o oběšence. Muž, jemuž kostra patřila, přišel sem tedy umřít. Když ho chtěli odtrhnout od kostry, již objímal, rozpadl se v prach.

konec
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lizzie Lizzie | E-mail | Web | 9. září 2013 v 19:28 | Reagovat

Zrovna ji čtu, je to pěkná kniha :)

2 Kiwi Zelená Kiwi Zelená | Web | 14. září 2013 v 21:00 | Reagovat

[1]: To rozhodně je. Pokud čtenáře neodradí úvodní popisové kapitoly, určitě si ho získá. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama