Květen 2013

Zážitek z první ruky

28. května 2013 v 16:11 | Kiwi |  Próza
Nevěděla jsem, jak to nazvat... :-) Dneska jsem vyhrabala víc jak půl roku starou zkušební slohovku z češtiny. Přečetla jsem si ji a něco mě napadlo, proč se mi při jejím čtení vždycky rozbuší srdce adrenalinem...?
Úkolem bylo napsat rychlé spádné vypravování s dějovým vyvrcholením. Vrtá mi hlavou, jestli na mě má takový účinek jenom proto, že jsem to zažila nebo jestli je její provedení vážně tak správné. Lidé, kterým jsem to četla chválili, ale byli to známí, co si dokážou představit více, když mě znají.... A možná trošku zalžou, aby mě nezranili...
Je problém, že když dám něco sem na blog, je odezva minimální nebo žádná, ještě když nepíšu na téma týdne. Nikdo si ani nevzdychne. Ale řekla jsem si, že to zkusím, třeba si to někdo přečte a řekne mi svůj názor....

Byl to den jako každý jiný, ale přesto na něj nikdy nezapomenu.

Veslování je můj nejmilejší sport. Je to druh sportu, pro který musíte hodně obětovat, hodně času, úsilí, trpělivosti a vůle, ale i peněz. Letní sluníčková sezóna všask s sebou přináší úžasné a nezapomenutelné zážitky. Je to již několik let zpátky, když jsem ještě kategorií patřila mezi žákyně. Mezi naše nejoblíbenější závody patřily právě ty na konci školního roku, Mistrovství republiky v Račicích. Důležité závody pro nás, ale podotýkám, nic převratného. Závodí se na širokém kanálu, na délku má něco přes dva kilometry, ale žactvo jezdí "pouze" kilometrové tratě.
Tehdy, nevím ani co to bylo za den, jsme zavodily s kamarádkou Nikčou an dvojskifu. Byl to náš velký den. Tešily jsme se, ale zároveň obávaly. Jak jsme později zjistily, ne úplně neoprávněně.
Závod začal celkem normálně. Lodě vyrazily velkou rychlostí vpřed. Všude spousta křiku. Trenéři se snažili opravit naše chyby, ale marně, my neslyšely, jen tunel plný hluku. Vedly jsme. A najednou....
"No tak, jdeme deset! Finále A!" vykřikla jsem a lapala po dechu.
Tempo zrychlilo. Naděje sílila.
"Děvčata z Olomouce, levou!" napomínal nás rozhodčí z motorového člunu.
Dvě stě padesát metrů do konce. Závěr. Teď už nás nic nezastaví.
Když v tom se najednou loď prudce stočila na levobok, jak Nikčino veslo zajelo do vody. Udělalo obří vlnu a cákalo na všechny strany. Držela ho pevně...Ne, pár metrů do cíle a loď se nakláněla.
"Niki, no tak!" křikla jsem. Třeba...., ještě,.....snažila jsem se loď narovnat, ale nahrnula se do ní voda.
"Ne, já nemůžu, nejde to!" odpověděla zoufale.
Loď se převrátila. Ledová voda nás spolka s radostí.
"Závodnice z Olomouce bohužel závody nedokončily," ozvalo se z hlavní věže.
Škoda, chybělo tak málo.
Tehdy jsme závod nedojely, ale zapsal se do naší paměti a paměti všech víc, než kdyby byl úplně běžný. Budeme si ho pamatovat navždycky, i když teď už jen s úsměvem na tváři....

Legalizovat marihuanu..?

14. května 2013 v 17:23 | Kiwi Zelená |  Témata Týdne
Ano, ať ji legalizují. V domově důchodců se to prý teď rozmáhá na všechny druhy nemocí.
Dobře se budou mít mladí i staří. Důchodci tím léčí své problémy s klouby, mládež své problémy se světem. Aspoň je to přírodní produkt :-D Ne, vážně, třeba cigarety jsou na tom mnohem hůř, ty jenom škodí a nijak neprospívají? Na klid na pohodu? Toho lze přece docílit i jinak, nějakou písničkou třeba,... kouskem čokolády ;)
Nikdo třeba moc neřeší, že nejhorší LEGÁLNÍ DROGOU je alkohol. Je jedno, že je až od osmnácti. Pijí už na základce, proboha. A ničí i dospělé. Lidi absolutně závsilí na alkoholu se stali troskami, zcela legálně. Jsou horší než feťáci, kteří brali drogy? Nedovedu si představit si tu situaci, kdy po tom sáhnu ze dna. Nemůžu ty lidi soudit, to vím jistě. Ale můžu soudit ty pitomce (bez prominutí) kterým je tolik co mě, mnohdy míň, mnohdy víc, a hulej a pijou jenom proto, že to dělá parta, z nudy, prostě pro zábavu, jen tak.... já to nechápu. Každej to prej chce zkusit, asi i já no, ale kouř z cigaret vážně nesnáším. Je to šílenství... kvůli spoustě blbostí se lidi naučí kouřit, malicherností, a pak si celý život ničí zdraví, nejenom sobě ale i okolí.
Nemám s marihuanou zkušenosti. Mladí to kouří, staří mažou. Nevím, proč tipuji, že je to méně škodlivé než ostatní drogy (hlavně výše uvedené), možná je to program společnosti, vrstevníků žijích na mě příliš divoce, možná pro "traviččiny" léčivé učinky.....
Moje ano pro její legalizaci platí především z principu, alkohol je legální, protože státu vynáší velké peníze a přitom je velmi zneužíván. Opilí řidiči, otrávené děti, spousty lidí na dně, kteří propili málem i sebe, nemluvím ani o účincích, které má na tělo při nadměrném požívání. Pocházím z rodiny pivařů, ale vím, že nic se nemá přehánět. :-)

Neznám název

14. května 2013 v 16:57 | Kiwi |  Poezie
Není-le básně bez rýmu, pak není těla bez duše.

Měním názor, kráčím po cestě a zpívám.
Ať si jdou, já si je stejně najdu.
Bojím se kam ta cesta vede,
za mnou zlí vlci a přede mnou tma.
Ať zetlejí všichni v prachu světa,
já skryji se za nejbližší,
a ve své hlavě poslední píseň skládám,
na poslední cestu půjdu oklikou přes svět.
Jsem štědrá a po zásluhách odměním,
ale kurz určuji já.
Jemu budu vším a tobě smrtí,
jelikož tvárná jsem a poddajná si.


Fotky jara

4. května 2013 v 15:36 | Kiwi |  Fotografie
Jaro je samozřejmě v plném proudu. Občas je počasí vyloženě letní, občas aprílově prší... Teď co mám ten nový, zářivě zelený deštník mi déšť ani nevadí :D Všechno při něm ožije, příroda povyroste, vzduch se pročistí,... je to nádherný pocit třeba po bouřce. Po dalším z mnoha výletu do přírody jsem vyfotila další fotky... MImo jiné i zvláštní dvojbarevnou květinu, je fialová a po uvadnutí zmodrá. Sbírám také herbář do školy a už lisuji první kousky :-) Fialku, pomněnku a bílou hluchavku. S kvítky jara vzkvétají také jarní alergie; štípání očí, rýma, potíže s dýcháním, vyrážky...při sportu nepříjemné, ale za tu krásu okolo to stojí.

To je ona, netuším jak se jmenuje, ale kdyby někdo vědel, ozvěte se... :-D

Drobný, krásně souměrný kvítek mi učaroval...

Já jako fialkofil

Nádherné neskutečně obří blatouchy

Ještě poznámka pod okraj s lákací fotkou na domácí chleba, který mamka pekla podle receptu od známé. Peče se v zapékací míse, vypadá krásně, voní krásně a až vybrousíme chuť, bude ještě krásnější. V případě zájmu přidám i onen rafinovaný recept... :D Rada na závěr: hotový chleba jezte až na druhý den. My se na něj hned vrhli a pak chodili s nadmutými břichy a bylo nám blbě... :-D :-D



Změny

1. května 2013 v 8:00 | Kiwi |  Poezie
Lidé se mění,
minulost zuby cení,
štěká,ale nekouše,
jen trhá.
Pořád jen někam spěcháme,
a za sebou ji necháme,
ona pak poražená,
své síly mrhá.

Nebojme se velkých změn,
vždyť člověk je tím co ze sebe udělá,
není k ničemu předurčen,
chceš-li úspěch, dej si do těla.

Co bylo, více nebude,
plynutí času nelze vrátit zpět,
nemůžeš bojovat,
bez šancí na úspěch.