Únor 2013

Moje ČMÁRY

22. února 2013 v 16:30 | Kiwi |  Kresby a jiná dílka
Hned nahoře musím dát výrazné varování! Moje tvorba není úplně vybroušená a už vůbec ne na kdovíjaké úrovni. Můj učitel z výtvarky by jistě koulel očima nad španými proporcemi jak postav, tak písma...a proto raději říkám předem: vím že to za moc nestojí, ale jsou to jedny z prvních mých výtvarných pokusů, které neskončily fiaskem. Mám totiž doma ještě mastné pastely, ale výsledkem mé práce s nimi byla vždy neurčitá matlanice. Takže jsem si oblíbila tužku, ikdyž i tak vznikají určité osobité druhy mutace. :-) Poslední dobou mi učarovala tuš, černá věrná, ale chystám se koupit si i barevnou. Protože co se týče vodovek, nebo hůř, temperek, nikdy to nedopadlo dobře. Vždycky přišel někdo na újmu, buď já, stůl nebo jiná část domácího vybavení. A když byl poblíž někdo s vytříbeným smyslem pro humor (např. můj milý otec :D) označil to za mrhání papírem a uměleckými potřebami.
Tuš je sice taky nebezpečná, ale zatím jsem nic neprovedla. Naši nám už doma zakázali "provozovat umění" z vodovkami, protože jsme s bráchou zničili vanu. I to se stává. :) Načež tužka vítězí..
Nejsem si jistá kvalitou naskenovaných obrázků.

Tento obrázek vznik poté, co jsem si vzpoměla na svou spolužačku ze základky.
Ne, není to ona. Tehdy mi namalovala něco podobného.

Líbí se mi kontrast černobílého obrázku se zářivou barvou koruny.
Původně jsem si jen tak čmárala (jako vždy) a pak mě napadlo ve své posedlosti tuší to obtáhnout.
A ta koruna, nemohla jsem jinak.

Toto je spíše takový veselý plakát.
To protože miluju barvy.


21. století plné globálních problémů

20. února 2013 v 18:02 | Kiwi |  Témata Týdne
21. století je století snad největšího a nejrychlejšího vývoje témeř ve všem. Lidé se ženou dopředu a kolem sebe zanechávají spoušť a další otázky. Jeden problém se vyřeší, nebo spíše zdá se vyřešený, a narazíme na druhý. Je potřeba tuto problematiku řešit jako celek. Nečekejte ovšem, že mám odpovědi na otázky. To, na co se spousta lidí snaží přijít už dlouho, se nedá vysedět přes noc...
Pokrok nezastavíš, to je jasná věc a ani já nejsem zastáncem konzervativního myšlení. Ale dost už bylo řečí, pojďme se tomu podívat na zoubek, najít příčiny a možná řešení. Vždyť koho by nezajímalo jak může pomoct svojí planetě nebo jaká alternativní řešení věda chystá. Doufám, že to stojí alespoň za zamyšlení. :-)

Jídlo a potraviny - kvalita x množství

Lidí na Zemi přibývá a už dávno nestačí jídlo pro každého. Naopak ve vyspělých zemích dochází k nehoráznému plýtvání. Plýtvání není jenom otázkou jídla, ale i vody, léků, surovin, materiálů,..., když jsem u toho, plýtvá se prakticky se vším. Ale to by bylo na delší psaní. Vrátím se tedy k jídlu, je ho potřeba čím dál víc.
U nás v České republice si ničeho přiliš nevšimneme. Supermarkety jsou narvané nekvalitními potravinami v XXL baleních, lidé koukají na cenu a na množství a je jim jedno, co je uvnitř. Vzpomenu si tak na posypovou sůl v tavených sýrech z Polska a nedivím se ničemu. Potravinářský průmysl se snaží přizpůsobit zákazníkovi. A ten na složení nehledí. V Česku přitom kvalita potravin není zrovna valná. Naštěstí se v poslední době rozvíjí malí farmáři a malé firmy, u který je kvalita zpravidla na vyšší úrovni. Více se to hlídá. Přesto stále jíme pangasiuse s 10% obsahem vody, kuřata, která svůj život prožijí za dva měsíce pod žárovkou a slepičí vejce velikosti ping-pongového míčku. Slepicím nepomůže o 5 cm větší klec... Přesto stále hrozí, že v chlebu najdeme zapečenou myš, v jogurtu střepy,... Na druhou stranu nám EU zničí jedinečnou chuť Olomouckých tvarůžků, zakáže pomazánková másla,... Chápu, že se to nedá lehce vyřešit. Uhlídat všechno, udržet kvalitu, uživit hladovou konzumní společnost. Řešení mě nenapadá, ale to je pochopitelné, protože dovnitř těch záležitostí nevidím, vidím jen to co je na povrchu a to se mi zdá složité.. :(
Všimla jsem si, že stále přibývá značek, hlídajících si kvalitu, a lidé snad projevují i zájem o to co jí a co se s tím děje, než se to dostane na jejich stůl. Ale přece jenom je to menšina.
Myslím, že nejlepší řešení by však přece jenom bylo přes regionální potraviny. Některé rozumější supermarkety se touto cestou vydaly a odezvu mají celkem kladnou. Je to ovšem pouze místní řešení pro naši republiku, to by si měla zřejmě každá země vyřešit po svém, aby se planetě ulevilo.

Znečisťování ovzduší, vod a půdy

Tohle je pravý důvod, proč je naše modrá planeta ve stále horším stavu. Nové technologie jsou velmi náročné a vybírají si svou daň. Vůbec nejhorší ze všech je pak oxid uhličitý a další látky, které do ovzduší vypouštíme z továren a aut. Právě oxid uhličitý má za následek globální oteplování, protože zabraňuje uvolňování tepla do vesmíru a to pak druhotně ohřívá Zemi. Je to skleníkový plyn a je všude, jedině rostliny ho pomocí fotosyntézy udržují v přiměřené koncentraci. Pokud vykácíme deštné lesy, nejenže přijdeme o "plíce Země", ale dojde k odplavení živin z půdy. Les už tam tedy nikdy neporoste. Ale není se čeho bát, máme přece oceán, plný mořských řas, které produkují spousty kyslíku! Jenže...ani náš oceán není v nejlepší formě. Mizí korálové útesy, umírají živočichové,... proč? Přesnou odpověď snad ani dát nemůžu. Jen si připomenu ropné vrty a havárie ropných tankerů a plošin, které dokážou zničit celá společenství; ptactvo, ryby, rostliny. Byly to příšerné katastrofy. Mám tak dojem, že jsem někde četla, že se odpad s jaderných elektráren,a vůbec odpad, uzavírá do kontejnerů a hází do moře. Doufám, že to byla jenom kachna. Protože od nás vůbec není pěkné nechat budoucím generacím "dárečky" na dně oceánu. ale toho by se našlo víc.


Samozřejmě je toho mnohem víc, ale myslím, že negativních věcí bylo až až. :) Neměli bychom se zatěžovat něčím, co stejně jako jedinci změnit nemůžeme. Musel by se změnit celý přiběh a zaběhnutý systéma a to je běh na dlouhou trať. Já hlavně za sebe doufám, že všechno nakonec nějak dobře dopadne a lidstvo se samo nezničí, tak jak k tomu dosud spěje. Doufám, že jsem vám moc nezkazila náladu. :)

Vzdělání vás dostane výš

16. února 2013 v 18:00 | Kiwi |  Fotografie

Vzdělání vás dostane výš

Důvod, proč má týden jenom sedm dnů mi uniká. Pět dní se člověk točí v kolotoči učit-jíst-sportovat-učit-spát a má všeho akorát tak po krk. S posledním páteční zvoněním by tedy měl odložit učení, odreagovat se, někam zmizet z města a místo toho..... Učitelé nám nedají odpočinout. Musíme to prostě umět stůj co stůj, jinak máme smůlu a čtverec (4). Neexistují něco jako preventivní prázdniny proti školnímu šílenství? Škoda. Kdyby tak měl víkend alespoň tři dny, to by bylo. Ideálně čtyři.
Takže, dnes je krásný den, sobota jako stvořená pro to, být celý den zavřený a šrotit se na další týden. Proč ne, vždyť na co by studenti odpočívali? Oni jsou mladí, to zvládnou, nic jim to neudělá. Jen si představte, kolik krásných věcí se naučí. Jenom si to představte, protože oni to stejně skoro všechno zapomenou. Abych to shrnula, dnes jsem se na školu naštvala. A to jsem, prosím, teprve v prváku před sebou ještě spousty a spousty let v těch úžasných institucích. Nevadí mi se něco dozvědet. Nejsem zas tak líná, jak by se mohlo zdát. Ale vadí mi, že škola spolkne tolik času. Většinu. Člověk je prostě student na plný úvazek... anebo propadající vykopnutý student na úřadu práce. A to mám celkem dobrou motivaci k učení, dokonce ještě nad rámec ostatních. Jenže mě baví i jiné věci, které přes týden nestíhám, protože v každé volné chvilce mezi školou, tréninkem a učením spím, a přes víkend stíhám na úkor spánku nebo učení na další týden. Štve mě to, ale aspoň doufám, že to k něčemu bude. Proto se nedivte sarkastickému popisku mé fotky. :-)